Messier 14


Messier 14 (také M14 nebo NGC 6402) je kulová Hadonoše. Objevil ji 1. června 1764. Od Země je vzdálená 30 300 ly a obsahuje stovky tisíc hvězd. Díky její jasnosti 7,6 magnitudy je dobře pozorovatelná i obyčejným triedrem. V roce 1938 v této hvězdokupě zazářila nova, ale objevena byla až v roce 1964 porovnáním historických snímků.

Pozorování

Poloha M 14 v  Hadonoše.

Vyhledání hvězdokupy na obloze je poněkud obtížnější, protože se blízko ní nenachází žádná jasná hvězda. Leží přibližně 10° východně od hvězdokupy Messier 10 a 8° jižně od hvězdy Cebalrai (β Ophiuchi). Kvůli její značné vzdálenosti od Země je těžko rozložitelná na jednotlivé hvězdy a v běžných dalekohledech tak má mléčný vzhled podobný eliptické galaxii.‘ O rozeznání jednotlivých hvězd je možné se pokusit až s dalekohledem o průměru 300 mm nebo větším. Za vhodných pozorovacích podmínek je však viditelná i triedrem 10×50.

je snadno pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země, protože leží velmi blízko nebeského rovníku. Je tedy jedno, z jaké zemské polokoule je sledována a o její výšce nad obzorem rozhoduje zejména místa pozorování, ať už je na severní nebo jižní polokouli. Na severní polokouli je hvězdokupa objektem letní oblohy, zatímco na jižní polokouli je zimním objektem. Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do září.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil 1. června 1764 a popsal ji poměrně rozsáhle: „Téže noci z 1. na 2. června 1764 jsem objevil novou mlhovinu na rouchu, které kryje pravé rameno Hadonoše. Na Flamsteedově mapě leží na stejné rovnoběžce jako hvězda Zéta Serpentis. není výrazná, její jas je slabý, ale je dobře viditelná i obyčejným čočkovým dalekohledem dlouhým 3,5 stopy. Je kulatá a její úhlový průměr může být 2 úhlové minuty. Velice blízko nad ní je malá hvězda 9. magnitudy. K jejímu pozorování jsem použil obyčejný čočkový dalekohled dlouhý 3,5 stopy, pomocí kterého jsem v ní neviděl žádnou hvězdu, ale pomocí většího dalekohledu by třeba bylo možné nějakou zahlédnout. Polohu této mlhoviny jsem určil pomocí jejího průchodu místním nebeským poledníkem srovnáním s hvězdou Gama Ophiuchi, výsledná je 261° 18′ 29″ a 3° 5′ 45″ jižním směrem. Mlhovinu jsem vyznačil na mapě zdánlivé dráhy komety, kterou jsem loni pozoroval (v roce 1769).“ Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal v roce 1783. Pozdější pozorovatelé, jako Heinrich Louis d’Arrest a admirál Smyth ji popsali jako velmi pohlednou.

Vlastnosti

Hvězdokupa má poněkud protáhlý tvar a od Země je vzdálená přibližně 30 300 ly. Má absolutní hvězdnou velikost -9,1, tedy větší než další kulové hvězdokupy tohoto souhvězdí, Messier 10 a Messier 12, které ovšem leží blíže k Zemi a zdají se tedy být jasnější. hvězdokupy je srovnatelná se 400 000 sluncí a celkem hvězdokupa obsahuje stovky tisíc hvězd, ovšem nahuštění hvězd v jejím středu je poměrně nízké.

M14 také obsahuje více než 70 proměnných hvězd. V roce 1938 v této hvězdokupě zazářila nova, ale objevena byla až v roce 1964 při porovnání snímků z června 1938 a z roku 1963. Na snímcích z roku 1938 byla nova vidět jako hvězda 16. magnitudy. Nejjasnější členové hvězdokupy jsou 14. magnitudy.


Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída VIII
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 1. června 1764
17h 37m 36,1s
Deklinace -3°14′45,3″
Souhvězdí Hadonoš (lat. Oph)
Zdánlivá (V) 5,73, 9,55, 7,503 a 6,203
11′
Vzdálenost 30 300 ly
-66,1±1,8 km/s
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 50 ly
Absolutní (V) −9,1
Hmotnost 1,04 × 106
[Fe/H] −1,39
Označení v katalozích
Messierův katalog M 14
New General Catalogue NGC 6402
Melottův katalog Melotte 175
Jiná označení M14, NGC 6402, GCl 72,Mel 175
(V) – měření provedena ve viditelném světle