Messier 4 (též NGC 6121) je +5,9 mag jasná kulová hvězdokupa s úhlovým průměrem 26,3′. Nachází se v souhvězdí Štíra, přibližně jeden stupeň západně od hvězdy Antares. Za příznivých pozorovacích podmínek je viditelná pouhým okem.
Objevil ji v roce 1745 švýcarský matematik a astronom Philippe Loys de Chéseaux, svůj objev však nepublikoval. Charles Messier ji katalogizoval 8. května 1764.
Popis
Messier 4 je jedna z nejbližších známých hvězdokup, proto také v ní mohl Charles Messier rozeznat jednotlivé hvězdy. M4 se tak stala první objevenou hvězdokupou vůbec. M4 patří také mezi nejmenší a nejvíce rozptýlené známé hvězdokupy. V jejím středu se nachází neobvyklá centrální příčka z hvězd. Celkem obsahuje více než 100 000 hvězd, z toho asi 40 000 velmi starých bílých trpaslíků. V této hvězdokupě bylo také objeveno 43 proměnných hvězd. Od sluneční soustavy se vzdaluje rychlostí 65 km·s−1.
Objevy
V roce 1987 byl v této mlhovině objeven první milisekundový pulsar (PSR 1821-24). Jde o neutronovou hvězdu s periodou rotace více než 300 otáček za sekundu – rotuje tedy desetkrát rychleji než pulsar ve středu Krabí mlhoviny.
V roce 1997 vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled v jejím středu bílé trpaslíky, které patří k nejstarším známým hvězdám v Galaxii. Jejich stáří je 13 miliard let.
Systém PSR B1620-26
V roce 1987 britský tým objevil ve středu M4 milisekundový pulsar PSR B1620-26 s hmotností 1,4 M☉. Během dalších výzkumů byl objeven, díky svému gravitačnímu vlivu, bílý trpaslík (PSR B1620-26 B) o hmotnosti 0,4 M☉, který tvoří s tímto pulsarem (neutronovou hvězdou) binární systém – dvojhvězdu. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště přibližně dvakrát za pozemský rok. Později byly zjištěny další odchylky v pohybu pulsaru o kterých se usuzovalo, že je způsobuje třetí těleso v soustavě. V průběhu dalších let byly upřesněny výchylky v oběžných drahách těles v systému a podle toho byla určena v roce 2003hmotnost třetího tělesa. Jde o těleso s hmotností 2,5× větší než je hmotnost Jupitera – jde tedy o planetu, na hvězdu či hnědého trpaslíka je objekt malý. Planeta obíhá soustavu okolo společného těžiště ve vzdálenosti 50 AU. Stáří této planety (označované jako PSR B1620-26 c) bylo určeno na více než 12,5 miliard let. Jde tedy o nejstarší dosud známou planetu (mnohem starší než Slunce). Stáří planety je jedním z důkazů, které podporují teorii, že první hvězdy mohly vznikat již asi 200 000 000 let po Velkém třesku.
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) |
|
|---|---|
| Typ | kulová hvězdokupa |
| Objevitel | Jean-Philippe Loys de Chéseaux |
| Datum objevu | 1746 |
| Rektascenze | 16h 23m 35,5s |
| Deklinace | -26° 31′ 29″ |
| Souhvězdí | Štír (lat. Sco) |
| Zdánlivá magnituda (V) | +5,6 |
| Úhlová velikost | 26,3 |
| Vzdálenost | 7&200 ly |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 27,4 ly |
| Absolutní magnituda (V) | −7,19 |
| Metalicita [Fe/H] | −1,2 |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 4 |
| New General Catalogue | NGC 6121 |
| Melottův katalog | Melotte 144 |
| Jiná označení | M4, NGC 6121, |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |