Mladý hvězdný objekt

Mladé hvězdné objekty v soustavě mračen kolem hvězdy Ró Ophiuchi

V1331 Cyg, mladý hvězdný objekt obklopený reflexní mlhovinou

Mladý hvězdný objekt (anglicky Young Stellar Object – YSO) je obecné označení hvězdy v raném období vzniku. Je to souhrnné označení pro protohvězdy a hvězdy před hlavní posloupností.

Třídění podle hmotnosti

Mladé hvězdné objekty jsou často děleny podle hmotnosti:

hmotné mladé hvězdné objekty
středně hmotné mladé hvězdné objekty
hnědí trpaslíci

Třídění podle spektrálního rozdělení energie

Mladé hvězdné objekty se obyčejně třídí podle strmosti jejich spektrálního rozdělení energie způsobem, který v roce 1987 zavedl Charles J. Lada. Jeho původní návrh používal 3 třídy (I, II a III), které odpovídaly třem rozsahům hodnot spektrálního indexu $\alpha \,$

$\alpha ={\frac {d\log(\lambda F_{\lambda })}{d\log(\lambda )}}$ .

V tomto vztahu $\lambda \,$ označuje vlnovou délku a $F_{\lambda }$ je hustota světelného toku.

Spektrální index $\alpha \,$ se počítá v rozsahu vlnových délek 2,2 až 20 ${\mu }m$ (blízké a střední infračervené záření). Skupina vědců pod vedením Philippa Andreho v roce 1993 zavedla další třídu 0, kam zařadila objekty se silným submilimetrovým zářením, které však září velmi slabě na vlnových délkách ${\lambda }<10\ {\mu }m$ . Následný výzkum o rok později vyústil v zavedení páté třídy s plochým spektrem.

Rozdělení objektů do pěti tříd podle hodnoty spektrálního indexu $\alpha \,$ :

Třída 0: nejsou zjistitelné na vlnové délce ${\lambda }<20\ {\mu }m$
Třída I: ${\alpha }>0.3$
Ploché spektrum: $0.3>{\alpha }>-0.3$
Třída II: $-0.3>{\alpha }>-1.6$
Třída III: ${\alpha }<-1.6$

Tento způsob třídění zhruba odpovídá postupnému vývoji. Předpokládá se, že ze silně zahalených objektů třídy 0 se rozptýlením jejich vnějších vrstev stanou objekty třídy I a později se mohou stát opticky viditelnými objekty jako hvězdy před hlavní posloupnosti.

Vlastnosti

Mladé hvězdné objekty jsou často doprovázeny jevy raného hvězdného vývoje: výtrysky a dvoupólové proudy plynů, masery, Herbigovy-Harovy objekty a protoplanetární disky.