Mlhovina Kokon


Mlhovina Kokon (také známá jako IC 5146, Sh2-125 nebo Caldwell 19) je otevřená hvězdokupa s emisní mlhovinou v souhvězdí Labutě. Samotná otevřená hvězdokupa má označení Cr 470 a její hvězdná velikost je 7,2.

Od Země je vzdálená přibližně 3 100 světelných let. Index Catalogue ji popisuje jako mlhovinu, která má uprostřed hvězdu s magnitudou 9,5. Tato velká ústřední hvězda je odpovědná za vytvoření díry v mlhovině a excitaci okolního vodíku, který emituje záření Hα. Stáří této hvězdy se odhaduje na několik set tisíc let a je tedy poměrně mladá.

Na obloze se nachází v nejvýchodnější části souhvězdí blízko hranice se souhvězdím Ještěrky. Najdeme ji jihovýchodně od pouhým okem viditelné hvězdy π² Cygni, mezi jasnou otevřenou hvězdokupou Messier 39 a otevřenou hvězdokupou NGC 7209v souhvězdí Ještěrky. Při pozorování IC 5146 je nedílnou součástí zážitku také temná mlhovina Barnard 168 (B168), která tvoří tmavý pruh obklopující IC 5146 a vybíhá směrem na západ, takže vypadá jako ocas mlhoviny Kokon.

Historie pozorování

Za objevitele mlhoviny bývá považován Thomas E. Espin, který ji poprvé pozoroval pomocí dalekohledu 13. srpna 1899 a svůj objev zveřejnil 31. března 1900. V roce 1900 pořídil Max Wolf astrofotografii této mlhoviny. Některé zdroje ovšem uvádějí, že mlhovinu objevil Edward Emerson Barnard 11. října 1893 na Lickově observatoři. Ten ve svém díle z roku 1919 mlhovinu popisuje takto „Tato mlhovina má průměr 10′ a obsahuje více než tucet malých hvězd různé magnitudy. Nemá žádné středové zhuštění, ani se nezhušťuje kolem žádné hvězdy. V mlhovině je několik tmavých oblastí. Vybíhá z ní tmavý pruh dlouhý 1,7° a široký 9′.“

Mladé hvězdné objekty

IC 5146 je hvězdnou porodnicí, ve které probíhá tvorba hvězd. Výsledkem společného pozorování, které provedl Spitzerův vesmírný dalekohled a rentgenová observatoř Chandra, je stovka objevených mladých hvězdných objektů. Mladé hvězdy byly objeveny nejenom v emisní mlhovině, ve které hmotné mladé hvězdy ionizují plyn, ale i ve tmavém molekulárním mračnu, které z emisní mlhoviny vybíhá. Nejhmotnější hvězdou v mlhovině je BD +46 3474, která je spektrální třídy B1 a jejíž hmotnost se odhaduje na 14±4 hmotností Slunce.

Další zajímavou hvězdou je BD +46 3471, což je hvězda typu Herbig Ae/Be, tedy hvězda střední hmotnosti, která má ve svém spektru silné emisní čáry


IC 5146
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ emisní mlhovina
Objevitel Edward Emerson Barnard
Datum objevu 11. října 1893
Rektascenze 21h 53m 24s
Deklinace +47°16′0″
Souhvězdí Labuť (lat. Cygnus)
Zdánlivá magnituda (V) 7,2
Úhlová velikost 12′
Vzdálenost 3 100 ly
Rudý posuv 5,9 6×10−5
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 7,5 ly
Označení v katalozích
Collinderův katalog Collinder 470
Katalog Lyndsové LBN 424 a LBN 094.43-05.58
Jiná označení IC 5146, Cr 470, Sh2-125, Caldwell 19
(V) – měření provedena ve viditelném světle