NGC 6025 (také známá jako Caldwell 95) je jasná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Jižního trojúhelníku vzdálená přibližně 2 700 světelných let. Objevil ji francouzský astronom abbé Nicolas-Louis de Lacaille v roce 1752.

NGC 6025 je docela jasná hvězdokupa na hranici viditelnosti pouhým okem, za velmi dobrých podmínek je možné ji vidět bez přístrojů jako rozostřenou hvězdu. Hvězdokupu je možné snadno najít zhruba 10 stupňů východně od jasné hvězdy Alfa Centauri, severně od hvězd Jižního trojúhelníku. Za tmavých nocí stačí k jejímu rozložení na jednotlivé hvězdy triedr 10×50, malý dalekohled ji zcela rozloží na jednotlivé hvězdy i při malém zvětšení. Skládá se ze dvou hvězd s magnitudou 7 a patnácti hvězd 9. magnitudy rozesetých podél osy mířící od severozápadu k jihovýchodu, což jí dodává protažený vzhled.

Kvůli její velké jižní deklinaci není hvězdokupa vůbec pozorovatelná v mnoha obydlených oblastech severní polokoule, jako je Evropa a téměř celá severní Amerika; v obydlených oblastech jižní polokoule je naopak cirkumpolární. Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze jižní polokoule je od května do listopadu.

NGC 6025 nalezl Nicolas-Louis de Lacaille 5. března 1752, který ji popsal jako skupinu tří velmi malých hvězdiček obklopených mlhovinou a zařadil ji do svého katalogu vydaného v roce 1755, ve kterém shromáždil výsledky svého pozorování jižní oblohy z Kapského Města. Později ji znovu pozoroval James Dunlop, který dosáhl jejího úplného rozložení na hvězdy, takže zcela zmizel vzhled mlhoviny.

Hvězdokupa nejeví známky středového zhuštění a je značně protažená severojižním směrem. Obsahuje zhruba 140 hvězd rozmístěných v okruhu 15′, rozměr tohoto objektu ve vzdálenosti 756 parseků (2 460 světelných let) je tedy kolem 11 světelných let. Její nejjasnější hvězdy jsou 7. magnitudy a jsou dobře viditelné i triedrem. Její odhadované stáří je 90 milionů let, tedy téměř stejné jako u hvězdokupy Plejády.

Nejjasnější hvězda má katalogové označení HD 143448, je to modrá hvězda hlavní posloupnosti třídy B1Ve a vyskytla se domněnka, že se jedná o modrého opozdilce, který vznikl spojením dvou hvězd. Krom toho stojí za zmínku další tři hvězdy se zvláštními vlastnostmi a několik spektroskopických dvojhvězd.

NGC 6025
Otevřená hvězdokupa NGC 6025 zobrazená v programu Stellarium. Autor: Roberto Mura
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	otevřená hvězdokupa
Objevitel	Nicolas-Louis de Lacaille
Datum objevu	1752
Rektascenze	16h 03m 17s
Deklinace	-60°25′54″
Souhvězdí	Jižní trojúhelník (lat. TrA)
Zdánlivá magnituda (V)	5,1
Úhlová velikost	12′
Vzdálenost	2 700 ly
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 6025
Jiná označení	OCl 939, Cr 296, Mel 139,Caldwell 95
(V) – měření provedena ve viditelném světle