NGC 6087 (také známá jako Caldwell 89) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Pravítka vzdálená přibližně 3 700 světelných let. Objevil ji skotský astronom James Dunlop v roce 1826 při svém pobytu v Parramatta v Novém Jižním Walesu v Austrálii.
Pozorování
Na obloze se nachází v jihovýchodní části souhvězdí, 4 stupně západně od hvězdy Éta Arae. Hvězdokupu je možné snadno najít a dokonce je na hranici viditelnosti pouhým okem. Její hlavní vlastností je přítomnost několika hvězd s magnitudou od 6 do 8, z nichž nejjasnější je proměnná hvězda typu Delta Cephei s názvem S Normae, která hvězdokupě vévodí. Hvězdokupa není příliš bohatá a skládá se ze zhruba 35 hvězd jednoduše rozlišitelných i větším triedrem. Malý hvězdářský dalekohled ji zcela rozloží na jednotlivé hvězdy i při malém zvětšení, i když má hvězdokupa poměrně malé rozměry.
Kvůli její velké jižní deklinaci je hvězdokupa pozorovatelná hlavně z jižní polokoule; na severní polokouli je možné ji pozorovat pouze v tropických oblastech. Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do října.
Historie pozorování
Hvězdokupu nalezl James Dunlop v roce 1826 při svém pobytu v Austrálii, kdy objevil a zapsal do katalogu velké množství hvězdokup, které se nachází na jižní obloze. Později ji znovu pozoroval John Herschel, který ji popsal jako rozlehlý a rozptýlený objekt nepravidelného tvaru, kterému vévodí hvězda s magnitudou 7.
Vlastnosti
NGC 6087 je poměrně chudá a málo hustá hvězdokupa nacházející se ve vzdálenosti kolem 3 700 světelných let, tedy na vnější hraně ramena Střelce Mléčné dráhy. Nejznámější a nejstudovanější hvězdou této hvězdokupy je její hlavní proměnná hvězdaS Normae; její průměrná magnituda je 6,52 a mění se v rozsahu 6,12 až 6,77 s periodou 9,75 dne. Její opravdovou příslušnost ke hvězdokupě potvrdilo mnoho fotometrických studií. Její stáří je zhruba 94 milionů let.
V roce 1989 byla na jihovýchodním okraji hvězdokupy nalezena malá planetární mlhovina, která byla zapsána do katalogu jako KoRe 1 (zkratka příjmení jejích objevitelů). Plyn této mlhoviny je velmi vybuzený díky velmi vysoké povrchové teplotě centrální hvězdy, která dosahuje 300 000 K. Ovšem malý jas a rozměry mlhoviny (14″) naznačují, že není fyzicky spojena s hvězdokupou, ale leží mnohem dále a pouze se do ní promítá.
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) |
|
|---|---|
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Objevitel | James Dunlop |
| Datum objevu | 1826 |
| Rektascenze | 16h 18m 50s |
| Deklinace | -57°56′06″ |
| Souhvězdí | Pravítko (lat. Nor) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 5,4 |
| Úhlová velikost | 12′ |
| Vzdálenost | 3 700 ly (1 143 pc) |
| Metalicita [Fe/H] | 0,21 |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 6087 |
| Jiná označení | OCl 948, Cr 300, Mel 141,Caldwell 89 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |