Jednorožec je málo nápadné souhvězdí jižně od nebeského rovníku, severně od hvězdy Sirius a východně od souhvězdí Orionu. Nepatří mezi souhvězdí známá už ve starověku a obecně se soudí, že je popsal a pojmenoval až vlámský kartograf a teolog Petrus Plancius na svém globu z roku 1612 a do hvězdných map ho zanesl Jakob Bartsch ve svém díle Usus astronomicus planisphaerii stellati z roku 1624.

• M 50 – otevřená hvězdokupa

• V severní části souhvězdí, u hranice se souhvězdím Blíženců, se nachází pouhým okem viditelná otevřená hvězdokupa Vánoční stromeček (NGC 2264)s magnitudou 4,1.
• O 1 stupeň směrem na jihozápad se nachází Hubbleova proměnná mlhovina (NGC 2261) – proměnná reflexní mlhovina vzdálená přibližně 2 500 světelných let s magnitudou 9.
• Na jihozápad od NGC 2261 najdeme mlhovinu Rozeta (NGC 2237). Je to velká emisní mlhovina vzdálená přibližně 5 200 světelných let.
• Uprostřed mlhoviny Rozeta se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, která má magnitudu 4,8 a za dobrých podmínek je tedy viditelná pouhým okem.
• NGC 2506 je otevřená hvězdokupa v jihovýchodním rohu souhvězdí, vzdálená přibližně 11 300 světelných let.

Souhvězdí Jednorožce
Souhvězdí Jednorožce
Latinský název	Monoceros
Latinský genitiv	Monocerotis
Latinská zkratka	Mon
Rektascenze	5 h 55 m až 8 h 10 m
Deklinace	+10° až −11,5°
Rozloha	482 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+80° až −90° (alespoň malá část všude)
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	únor
Počet hvězd jasnějších než 3m	0
Nejjasnější hvězda	β Mon (3,74m)
Sousední souhvězdí	Velký pes Malý pes Blíženci Hydra Zajíc Orion Lodní záď