Kosmodrom je místo se souborem pozemních technických zařízení potřebných ke startu kosmických raket.

Obvykle bývá umístěn v dostatečné vzdálenosti od obydlených míst a sám je poměrně rozsáhlý. To proto, aby se předešlo ztrátám na životech v případě exploze nosné rakety nebo úniku škodlivých látek obsažených v palivech. Dalším požadavkem je neobydlené území, často oceán, ve směru startů (obvykle východním směrem), aby nebyli lidé ohroženi pádem prvního stupně raket.

Většina kosmodromů je umístěna, pokud možno, co nejblíže rovníku, aby bylo možno maximálně využít zemské rotace pro počáteční rychlost rakety a vysílat je na dráhy s nízkým sklonem oproti rovníku. Kosmodromy, které jsou daleko od rovníku, se používají pro takzvané blízkopolární dráhy, u kterých by počáteční rychlost ve směru rotace Země byla spíše na obtíž.

Kosmodromy sestávají z odpalovacích ramp, střeleckého sektoru a výrobní a technické zázemí.

Odpalovací rampy se zpravidla skládají z vypouštěcího stolu, kde je před startem umístěna raketa. Pod vypouštěcím stolem bývá šachta pro odvod spalin, případně záplavový systém, který do cesty spalin rozstřikuje vodu pro zmírnění jejich energie. Na boku vypouštěcího stolu bývá věž s kabelovým vedením a potrubím dopravující pohonných látek do nádrží rakety. Na věži může být také jeřáb nebo jiné manipulační zařízení pro sestavování komponent rakety nebo – od roku 2024 – pro zachycování těchto komponent vracejících se po použití zpět. Součástí některých odpalovacích ramp je i druhá věž, která slouží pro montáže nebo ke vztyčení rakety z vodorovné polohy, v níž byla dovezena z montážní haly, a různé podpěry či zadržovací mechanismy, které ve správný okamžik uvolňují raketu se zapálenými motory k letu. Nezbytnou součástí pro start raket s kosmickými loděmi s lidskou posádkou nebo nákladních lodí k vesmírným stanicím je pak odklápěcí můstek nebo rameno umožňují přístup ke kabině na špici rakety. A s rozvojem znovupoužitelnosti kosmické techniky se součástí kosmodromů stalo také další vybavení pro přistání – ranveje (pro program Space Shuttle), přistávací plochy (pro 1. stupně raket Falcon 9)

Výrobní a technické zázemí tvoří zejména montážní haly vybudované jednotlivými provozovateli, testovací vybavení, v některých případech také letová řídící střediska, která mohou být v jiných případech také poměrně vzdálená. Součástí zázemí kosmodromu bývá letiště, či plocha pro přistání helikoptér, ubytovací a tréninkové kapacity pro personál a pro kosmonauty připravující se ke startu. U kosmodromu na mořském pobřeží bývají také přístavy pro příjem komponent raket z výroby, včetně dopravu použitých prvních stupňů, které byly zachyceny na moři na plovoucí plošiny.

V seznamu jsou uvedeny roky prvního, případně posledního úspěšného vypuštění rakety pro kosmonautiku – některá zařízení byla vybudována a provozována mnohem dříve jen pro vojenské účely (např. vědecké účely, protivzdušná obrana nebo testování balistických raket).

Kód	Kosmodrom	Poloha	V provozu	Provozovatel
BA	Kosmodrom Bajkonur	Kyzylordská oblast, Kazachstán	od 1957	Roskosmos
CK	Cape Canaveral Space Force Station(CCSFS)	Florida, Spojené státy americké	od 1958	Vesmírné síly USA
WT	Vandenberg Space Force Base (VSFB)	Kalifornie, Spojené státy americké	od 1959	Vesmírné síly USA
WI	Středoatlantský regionální kosmodrom(MARS)	Virginie, Spojené státy americké	od 1961	The Virginia Spaceport Authority
PS	Kosmodrom Pleseck	Mirnyj, Rusko	od 1966	Vzdušně-kosmické síly Ruské federace
CK	Kennedyho vesmírné středisko (KSC)	Florida, Spojené státy americké	od 1967	NASA
KS	Kosmické středisko Kagošima	Kagošima, Japonsko	od 1970	JAXA
KR	Guyanské kosmické centrum	Kourou, Francouzská Guyana	od 1970	ESA
CH	Kosmodrom Ťiou-čchüan	Kan-su, Čína	od 1970	CNSA
TS	Kosmické středisko Tanegašima	Kagošima, Japonsko	od 1975	JAXA
SH	Vesmírné středisko Satiše Dhawana	Šríharikota, Indie	od 1980	ISRO
SI	Kosmodrom Si-čchang	S‘-čchuan, Čína	od 1984	CNSA
TY	Kosmodrom Tchaj-jüan	Šan-si, Čína	od 1988	CNSA
AC	Vesmírné středisko Alcantara	Maranhão, Brazílie	od 1997	INPE a Brazilské letectvo
SE	Vesmírné středisko Semnán	Semnán, Írán	od 2006	ISA
VO	Kosmodrom Vostočnyj	Amurská oblast, Rusko	od 2016	Roskosmos
WE	Kosmodrom Wen-čchang	Chaj-nan, Čína	od 2016	CNSA
MA	Kosmodrom Mahia	Hawke’s Bay, Nový Zéland	od 2017	Rocket Lab
BC	SpaceX South Texas launch site	Texas, Spojené státy americké	od 2019	SpaceX
SD	Vesmírné středisko Šahrud	Semnán, Írán	od 2020	Letecké a vesmírné síly Íránských revolučních gard
KI	Kosmodrom Kii	Wakajama, Japonsko	od 2024	Space One
WE	Komerční kosmodrom Wen-čchang	Chaj-nan, Čína	od 2024	HICAL
Málo používané kosmodromy nebo kosmodromy s přerušeným provozem
PM	Letecká základna Palmachim	Centrální distrikt, Izrael	od 1988	Izraelské vojenské letectvo a ISA
KO	Pacifický odpalovací komplex – Aljaška	Aljaška, Spojené státy americké	od 2001	Alaska Aerospace Development Corp.
JA	Kosmodrom Jasnyj	Orenburská oblast, Rusko	od 2006	Vzdušně-kosmické síly Ruské federace
NA	Vesmírné středisko Naro	Jižní Čolla, Jižní Korea	od 2009	KARI
SO	Kosmodrom Sohae	Severní Pchjongan, Severní Korea	od 2012	Národní úřad pro vesmírné technologie (NATA)
Uzavřené kosmodromy
KJ	Kosmodrom Kapustin Jar	Volgogradská oblast, Rusko	1962–2008	Ministerstvo obrany Ruské federace
HA	Centre interarmées d’essais d’engins spéciaux (CIEES)	Hammaguir, Alžírsko	1965–1967	Francouzské letectvo
SM	San Marco Equatorial Range	Malindi, Keňa	1967–1988	Středisko kosmického výzkumu při Univerzitě La Sapienza v Římě
WO	Raketová střelnice Woomera	Jižní Austrálie, Austrálie	1967, 1971	Australské letectvo
SV	Kosmodrom Svobodnyj	Amurská oblast, Rusko	1997–2006	Ministerstvo obrany Ruské federace
KW	Kosmodrom Kwajalein	Omelek Island, Marshallovy ostrovy	2006–2009	Armáda Spojených států amerických