Zářivý výkon
Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření. Může jít o
- rádiové vlny, např. u pulsarů nebo jiných antén;
- světelný tok žhavého tělesa, např. žárovky, nebo i světlo chladných světelných zdrojů, jako zářivek nebo LED;
- tepelné záření nebo jinak také pro lidské oko neviditelné infračervené záření těles podle jejich teploty.
Rozložení energie do jednotlivých frekvenčních pásem popisuje Planckův vyzařovací zákon.
Světelné záření
Běžnou otázku osvětlení prostředí člověka řeší inženýři osvětlovací technikou, jednou z hlavních veličin je právě světelný tok.
Sběr světla
V současnosti intenzivně probíraným tématem jsou obnovitelné zdroje energie, jedním z nich je právě sluneční světlo: Na povrch Země dopadá cca 1300 W energie na m2, z toho cca 800 W ve formě světla. Na orbitě jsou intenzity a toky ještě mnohem vyšší. I v běžném životě se již dnes setkáváme s fotovoltaikou.
Astronomie
Zářivý výkon (také zářivost, luminosita) je souhrnný výkon, který vyzařuje hvězda do okolního prostoru. Značka je L, jednotka watt, avšak u hvězd kromě Slunce obvykle používáme jako jednotku zářivý výkon Slunce, kde =3,827×1026W (někdy značíme LS nebo L0). Výkony jiných hvězd pak poměřujeme touto poměrnou jednotkou.
Zářivý výkon lze vyjádřit pomocí absolutní hvězdné velikosti
![{\displaystyle {\frac {L}{L_{\odot }}}={\sqrt[{5}]{100}}^{M_{\odot }-M}}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/69c4928f1d7069c72fa5e8f9eba8baa4dbf6c2b7)
nebo podle Stefanova–Boltzmannova zákona
- kde R je poloměr hvězdy, σ Stefanova–Boltzmannova konstanta a T povrchová teplota hvězdy.
Pomocí známých hodnot Slunce můžeme vzorec přepsat do tvaru:
Zářivý výkon některých hvězd
| Název hvězdy | Magnituda | Vzdálenost [ ly ] | Zářivost [ L/L0 ] |
|---|---|---|---|
| Eta Carinae | 3,9 až 10,5 | 7500 | 5 500 000 |
| Deneb | 1,25 | 1600 | 250 000 |
| Betelgeuze | 0,58 | 430 | 60 000 |
| Spica | 1,00 | 262 | 14 000 |
| Polárka | 1,97 | 430 | 2 200 |
| Aldebaran | 0,85 | 65 | 140 |
| Vega | 0,00 | 25 | 47 |
| Sirius | −1,46 | 8,6 | 22 |
| Proxima Centauri | 11,05 | 4,3 | 0,000 06 |
Tepelné záření
Tepelné záření je jednou ze tří možností vytápění:
- translačně – přesunem celého hmotného média, např. pomocí parovodů,
- vedením tepla – vzájemným dotykem, což reprezentuje např. tepelná propustnost zdiva a oken,
- právě zářením – nebo též sáláním, např. z akumulačních kamen.
Sběr tepla
Opět lze zachycovat energii Slunce a to i jeho tepelnou složku: Tak lze vyhřívat bazény a prodlužovat jejich letní sezónu nebo teplozachycovat tepelnými kolektory na střechách a svádět ho do budov do výměníků a akumulátorů.
